• za_hlavi_ web5

  • ff_barshora_foto_petr_kralik

  • za_hlavi_ web4

  • za_hlavi_ web6

  • za_hlavi_ webC

  • za_hlavi_ weby

FERENC FUTURISTA
V LEDNU 2017


SOBOTA 14/1/2017, ZA BAREM MARIA, ŠIMY (DANIELA ŠIMKOVÁ) A ALEXANDRA DÝCKOVÁ, OTEVŘENO OD 17 h
SLÁVKY S BABE LN
První večer v novém roce: řeči a slávky jedlé (Mytilus edulis).

Hudbu vybírá Babe LN.  Dj Babe LN je jednou z nejdéle hrajících a nejzkušenějších Dj u nás. Kromě mixování desek v klubech působí také jako moderátorka Radia 1.

K jídlu: Slávky na námořnický způsob (marinara) do vyčerpání 20 porcí.
K pití: Aureos Chardonnay (Svishtov, 2015)

SOBOTA 21/1/2017, ZA BAREM MARIA CAVINA A PETR BORKOVECOTEVŘENO OD 18.30, PROGRAM OD 19 h
KVARTETO PAVLA BOŘKOVCE
Pavel Bořkovec: Smyčcový kvartet č. 1 (1924–25) & Smyčcový kvartet č. 2 (1928)

Kvarteto Pavla Bořkovce:
Alexej Aslamas (housle), Ondřej Hás (housle),
Matěj Kroupa (viola), Štěpán Drtina (violoncello)

Pavel Bořkovec (1894–1972), jeden z čelných představitelů české meziválečné avantgardy, studoval před první světovou válkou filozofii a estetiku na Karlově univerzitě, studia však nedokončil. Po skončení války začal studovat kompozici soukromě u Josefa Bohuslava Foerstera a Jaroslava Křičky. V letech 1925–1927 byl žákem Josefa Suka v mistrovské třídě Pražské konzervatoře. Vlivem učitelů se u něj nejprve projevila pozdně romantická stylová orientace, kterou reprezentují symfonická báseň Stmívání z roku 1920, Smyčcový kvartet č. 1 (1924–25) a Symfonie č. 1 (1927). Koncem 20. let však začal vstřebávat aktuální evropské trendy a vedle Aloise Háby byl vnímán jako jeden z nejosobitějších novátorů v české hudbě. Byl jedním z členů Hudební skupiny Mánesa, která propagovala nejnovější hudební směry. Ve své hudební řeči čerpal především z neoklasicismu, nevyhýbal se však ani značné expresivitě a dramatičnosti. Silné vazby lze vysledovat na tvorbu Stravinského, Honnegera nebo Hindemitha. Osobitého jazyka dosáhl např. v baletu Krysař (1939), v Nonetu (1940), Concertu grossu (1941), opeře Paleček (1947) nebo Smyčcovém kvartetu č. 4 (1947). Z tvorby po 2. světové válce patří mezi jeho nejvýznamější díla Smyčcový kvartet č. 5 (1961), Sinfonietta in uno movimento (1963-64), Silentium turbatum (1965) a další. V letech 1946– 1964 působil jako profesor skladby na hudební fakultě AMU v Praze, kde vychoval několik významných skladatelů nastupující generace (Eben, Klusák, Blatný, Sluka, Sommer ad.).

Pije se calvados s moštem (horká varianta) & dry martini.

Velký dík patří těm, kteří zaplatili klubový příspěvek na rok 2017 a podpořili tak existenci FF.
Jsou to:

Jana Holmanová (vítáme novou členku!)
Zuzana Tomková (vítáme novou členku!)
Alena a Tomáš Srbovi
Stephan Pohl
Daniela Göttelová
Marek Král
Tereza Gueye
Kateřina & Viktor Zborníkovi
Kateřina Šavlíková
Vojtěch a Zuzana Pihrtovi
Barbara a Jan Žákovi
Kateřina Pavlitová
Viera Hladišová
Michaela Fraňková a Petr Opavský
Lidmila Prágrová, Jiří Blažej a Vítězslav Prágr
Šárka a Richard Martincovi
Zdeněk Konopásek
Simona a Jan Kysilkovi
Jitka a David Böhmovi

Bez členských příspěvků není možné FF udržet při životě. Prosíme členy klubu o zvážení. Účet (1865086143/0800) i výše příspěvků (1500 pro členy z Černošic / 750 pro ostatní) zůstávají stejné. Děkujeme.

V roce 2016 klub podpořili:

Kateřina Šavlíková
Faical a Eva Bachiri
Bartolomej Gonczy
Kateřina Znamenáček – Van Wagenen
Petr Kubín
Jan Fischer
Alena a Tomáš Srbovi
Jiří Müller
Klára Nademlýnská
Klára Součková
Jan a Bára Žákovi
Jakub Špetlák
Viktor Zborník
Karel Müller
Jiřina Šmejkalová
Jitka Sokolová
Jan Lamser
Jana Haresová
Zdenek Primus
Michael Vlček
Radka Kalabisová
Yvetta Nekvasilová
Georgi Bečev
Hana Poislová

Za stálou podporu děkujeme paní Jarmile Klimešové.

Připravujeme:

Mojmír Pukl: Manifesty
Miloslav Topinka o Expedici Lambaréné
Soubor Quadrifolium
Černošická lyrika
Pozorování zvířátek

Doporučujeme:

Modrou černošickou lávku.